Ve druhé polovině roku 1963 se objevil na sportovních podnicích nový závodní automobil formule Junior pod názvem Delfín 1100. Projekt zpracoval ing. Jiří Gajdoš, který s jedním ze dvou postavených vozů závodil. Práce na projektu byla zahájená v lednu 1963 a 20.září téhož roku již vůz startoval na Štramberském okruhu. Obě vozidla byla postavena na zakázku ve vývojovém oddělení Tatry Kopřivnice za pomoci kopřivnických svazarmovců, převážně v mimo pracovní době. Původcem tvaru vozu byl ing. arch. Diblík spolu s výtvarníkem Oravcem z Bratislavy. Obě karoserie byly zhotoveny ze skelných laminátů a vyrobila je Kovona Karviná. Celý vůz vážil 402 kilogramy. Dvě palivové nádrže byly v prostoru rámu po stranách nohou řidiče, třetí za sedačkou. Celkový objem činil 35 litrů. Jako základ pohonné jednotky byl použit osmiválcový vzduchem chlazený motor Tatra 603, z něhož byla použita jen jedna řada válců ( 4 válce). Na místě vynechaných válců bylo použito plechové víko. Půlmotor měl zdvih 70 mm a vrtání bylo zmenšeno na 70,7 mm, celkový objem motoru byl tedy 1098 ccm. K přípravě palivové směsi byly použity dva dvojité karburátory Weber 40 DCO3. Zapalování bylo řešeno magnetem Palex. Vzduchové chlazení pracovalo na principu ejektoru, podobně jako u monopostu T 607. Spojka byla jednolamelová z vozidla Volha mechanicky ovládaná. Převodovka z Fiatu 600 D měla upravené převodové poměry. Ve spojkové skříni mezi motorem a převodovkou byla uložená redukce, která měnila smysl otáček a umožnila snížit těžiště motoru. Zároveň dovolila měnit poměr stalého převodu (redukce) podle povahy trati. Rám vozu byl svařen z chrommolybdenových trubek jako příhradový skříňový nosník. Na přístrojové desce byl umístěn otáčkoměr, tlakoměr oleje, teploměr oleje a vypínač zapalování. Přední náprava byla trubková s nezávislým odpružením pro každé kolo pomocí dvou kyvných ramen. Zadní náprava byla obdobně řešena s dvěma kyvnými rameny na každé straně. Vozidla byla vybavena kotoučovými brzdami Lockheed vpředu přímo v kolech v zadu na rozvodovce. Pérovaní bylo provedeno vpředu i vzadu vinutými pružinami se soustřednými tlumiči. Disky kol byly z elektronu zhotoveny v Plotišti u Hradce Králové. Pneumatiky Dunlop R6 o rozměrech 4,50x13 dávaly vozu velmi dobré jízdní vlastnosti. Celková délka závodního vozu byla 3540 mm, šířka 1480 mm a výška 780 mm. Vůz snadno dosahoval největší rychlosti 180 km/h. Jeden z vyrobených vozů Tatra Delfín 1100 je umístěn expozici Technického muzea Tatra.